Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

 

Městečko Janov bylo  založeno zřejmě v roce 1251, Brunem ze Šaumburku- Holštýna. Je ale možné- a nalezené indície to dokazují, že zde žili lidé mnohem, mnohem dřív. Je například zajímavé, že se říčka, která protéká městečkem, jmenovala odpradávna Ossa. Je to náhoda, že existoval keltský kmen, který se nazýval Ossové? Nemohli slovanští a později němečtí osadníci tento název říčky převzít od tohoto keltského kmene? Blízkost úrodné nížiny, obranného valu hor, vodního toku a také rudných žil kovů, které uměli Keltové tak mistrně zpracovávat, řadí toto místo k těm, kde by měli Keltové skvělé podmínky k životu.Jsou to sice jen spekulace, ale......Obrazek

"Podle latinského spisovatele Pavla Diakona byli prý Osové (od nichž je zřejmě odvozeno jméno řeky Ossa = Osoblaha) při tažení údolím řeky Osy silně tísněni Langobardy, podobně jako Sillingové, kteří byli usazeni asi 80 km severně v okolí horského hřbetu Zobten, od něhož prý vzniklo pozdější označení země Slezsko."

           V roce 1535 povýšil olomoucký biskup Stanislav Thurzo Janov na svobodné horní městečko. V roce 1546 byl Janovu udělen olomouckým biskupem Janem XIII. Horní řád pro město Janov. Janov měl v tomto období četná privilegia- měl právo pořádat tři výroční  trhy, mohl založit cechy a lávky, atd. O této době vznikají dohady, neboť se nenalezly žádné pádné důkazy o tom, že se zde ve větší míře prováděly hornické práce. Na druhou stranu je ale jasné, že po 400 letech zemědělské činnosti, se dají vymazat z krajiny i velice viditelné důkazy dolování. Zdá se mi nesmyslné, že by zrovna Stanislav Thurzo, člen rodiny, která řídila dolování v Horních Uhrách, udělil Janovu titul horního města (Bergstadt), aniž by měl jistotu, ze zde rudy jsou. Ani další privilegia by nebyla nikdy vydána, kdyby se zde nic nevytěžilo, protože tehdejší administrativa měla ve všem větší pořádek, než administrativa dnešní...                                                                                        Toto tajemství snad bude někdy v budoucnu rozluštěno. Po těchto dobách hojnosti a blahobytu, přišly doby, které byly k obyvatelům kruté a to především za třicetileté války, kdy v Janově pobývaly švédské armády. Snad ještě větší pohromou byly pro Janov války o dědictví rakouské. V roce 1741, byl Janov vypálen do základů Prusy, protože se jeho občané postavili pruské armádě na odpor. V pozdějších dobách ze živili občané Janova především výrobou textilu, šitím rukavic, činěním kůže, výrobou alkoholických nápojů, atd. V roce 1888 byl v Janově položen vodovod a od roku 1910, se těšila vynikající pověsti v blízkém i vzdáleném okolí, místní spořitelna.                                                                       Janov (německy Johannesthal), byl odnepaměti součástí tzv. moravské enklávy. Proto se tato oblast řídila nařízeními Zemského sněmu v Brně, ač byla obklopena Slezskem. Plně byla tato oblast přidělena ke Slezsku až v roce 1938.

   23.1.2007 byl navrácen Janovu statut města

Obrazek

   Velké dohady vyvolávají kameny s vytesanými skříženými hornickými kladívky, kterých se nacházelo v okolí Janova velké množství. Bohužel byly skoro všechy vykopány  a převezeny do různých míst, jako jsou Opava, Ostrava, atd. Bohužel.....vždyť patřily Janovu!

    Mnoho lidí přemýšlelo o tom, jaký smysl tyto kameny měly a tak se vyrojily spekulace o tom,že jsou to hraniční kameny,které vymezují území Janova nebo že to jsou kameny, ohraničující úseky, na kterých se prováděly hornické práce......

   Oba názory mají vážné trhliny, protože se kameny nacházely i v bezprostřední blízkosti obydlené části městečka a navíc byly na některých vytesány letopočty 1884, 1888 a 1889, kdy se prokazatelně již žádné hornické práce v těchto místech neprováděly.Obrazek

Myslím si, že vše je  jednoduché- na konci 19. století byly velice aktivní různé turistické spolky, které vytyčovaly jak turistické cesty, tak stavěly různé ubytovny, či horské chaty nebo dokonce rozhledny. Místní turistický spolek pravděpodobně označil své turistické stezky kameny, na kterých byl znak Janova. Tyto kameny byly totiž umístěny vždy podél starých cest a navíc stejného data jsou například kameny u pramenů, na kterých je vytesán název Franz a Joseph Quelle a letopočet 1889. K těmto pramenům turistická cesta vedla a i kolem ní byly umístěny kameny s kladívky.......

Část údajů dle "Dějin Janova" od Josefa Völkla