Jdi na obsah Jdi na menu
 


 
 

 Okolí Janova je jedinečné tím, že je zde velké množství zarostlých mezí, jejichž základ tvoří hromady a valy kamenů, které zde naši předci ukládali na hranicích svých polí.

 

Obrazek

Tyto skládky měly několik funkcí- tím, že se zbavovalo pole kamenů, byla půda úrodnější, tvořily přirozenou hranici pozemků, některé valy zabraňovaly odplavování půdy silnými dešti a ty vyzděné na sucho, plnily funkci ohrad, při chovu dobytka. Jsou zřejmě velice staré, protože na jedné z nich roste mohutná lípa, která má v obvodu kmene kolem 6 metrů. Nyní jsou tyto agrohaldičky základem biotopu, který tvoří byliny, keře a stromy, což poskytuje velice dobré životní podmínky mnoha druhům živočichů. Najdeme zde ale i menší vodní toky, rybníky, podmáčené slatinné louky, četná prameniště, suché hlinitopísčité svahy, husté porosty vrbin, listnaté, smíšené, ale jehličnaté horské lesy, atd. Tato pestrost biotopů naznačuje, že i život je zde velice různorodý. V okolí Janova najdeme rostliny a živočichy jak teplomilné, tak typicky horské.

   Žije zde rozmanité společenstvo hmyzích druhů. K těm zajímavějším patří například otakárek fenyklový, okáč ovsový, kterého jsem zde vyfotil a bylo to po mnoha letech poprvé, kdy byl spatřen na severní Moravě, kde je všeobecně považován za vyhynulý druh. Zdejší kolonie cvrčka polního, je jedna z posledních kolonií tohoto druhu, která na severní Moravě přežívá. Všude jinde populace cvrčka polního vyhynula již před 30 lety. Ještě zajímavější je výskyt kobylky zavalité. která žije v ČR jen na třech místech- v Bílých Karpatech, u Kolína v Čechách a v Janově. Její a stavy cvrčka polního, decimuje v posledních několika letech intenzivní chov hovězího dobytka na svazích Malé Stříbrné a Stříbrného žlebu.

  

Obrazek

 Žije zde i mnoho zajímavých

ptačích druhů- jen namátkou jmenujme jeřábka lesního, čápa černého, žluvu hajní, ledňáčka říčního, datlíka tříprstého, křepelky polní, bramborníčka hnědého, bramborníčka černohlavého, pěnici vlašskou, lindušku lesní, krahujce, krkavce velkého, chřástala polního, výra velkého, jestřába lesního, ťuhýka obecného, motáka pochopa, atd., atd.

   Velice významný druh je zde chřástal polní, který je vázán na zarostlé meze, břehy potoků a louky s vysokou travou. I zde má negativní vliv výše zmiňovaný intenzivní chov dobytka, protože ten spase vše do výše 1,5 metru a tím vytlačuje chřástala z jeho původních stanovišť. Proto jsou jeho stavy mnohem nižší, než byly ještě před několika lety. Na jaře zde hnízdil i drozd cvrčala, což se stává v ČR jen výjimečně, protože se jedná o severský druh ptáka. Vyfotil jsem na jaře i pár orla mořského, který někde poblíž zřejmě hnízdil- snad v Polsku.

   Savce zde zastupuje z těch vzácnějších například plch velký, křeček polní, v devadesátých  letech minulého století byl na Malé Stříbrné zastřelen vlk obecný a dle pana Kunce, jednoho z našich nejlepších odborníků na šelmy, zde ještě nedávno přecházel rys ostrovid.

   Žije zde rovněž několik druhů plazů a obojživelníků. Například zmije obecná, užovka hladká, užovka obojková, čolek obecný, mlok skvrnitý, ještěrka živorodá, ještěrka obecná, slepýš křehký, ropucha obecná, skokan zelený a ropucha krátkonohá.

   Rostliny zde tvoří velice významné společenstvo, protože zde roste velké množství chráněných rostlin. Jen namátkou-  kosatec sibiřský, mečík střechovitý

Obrazek

, vstavač mužský, vstavač májový, lilie zlatohlavá, okrotice dlouholistá, vemeník dvoulistý, prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, pětiprstka žežulník, bradáček vejčitý a především kriticky ohožený starček bažinný, kriticky ohrožená hruštička prostřední, hruštička zelenokvětá a matřídouška vejčitá kraňská, která roste jen na dvou místech v ČR- v blízkosti Olomouce a v Janově.

   Většinu z těchto druhů můžete vidět ve fotoalbu. Všechny fotografie jsem pořídil v okolí Janova a určitě uznáte, že jde mnohdy o velice zajímavé druhy- stále zde ale hrozí nebezpečí, že bez naší aktivní ochrany, se s nimi budeme setkávat už jen na fotografiích.......

  Obrazek Nesmím zapomenout na RNDr. Věru Kouteckou a Mgr. Roberta Vlka, Ph.D., kteří mi velice pomohli při určování druhů a neváhali přijet, i když jsou pracovně velice vytíženi. Doufám, že se naše spolupráce bude i nadále rozvíjet..........děkuji!

    Pavel A.