Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Obrazek  Mnoho z nás se ptá, proč by měl něco chránit, když to vlastně ani nepotřebuje. Vždyť tady byl les přede mnou a bude i po mně..........

   Bohužel to není  pravda. Každý lesík, každá louka, každý remízek, je vlastně jeden celek, který tvoří rostliny a živočichové a ti  jsou na sebe vzájemně závislí. Tento systém spokojeně funguje, dokud nepříjde člověk, který začne vše měnit k obrazu svému..............Je ale pro tento život dobré vždy to, co je dobré pro člověka?

    ObrazekMožná si někdo myslí, že jsem proti samovýrobě dřeva, že jsem proti chovu dobytka. To rozhodně ne, ale jako u všeho, i tady platí, že všeho moc škodí. Krávy, roztroušené na velkých pastvinách- to je něco, co přináší přírodě užitek. Zde má vždy šanci některá z rostlin vykvést a dozrát, protože takovéto stádo nikdy nespase všechno rostlinstvo. Bohužel se na janovských loukách praktikuje intenzivní způsob chovu dobytka. Jak to vypadá v praxi?

   Stohlavé stádo se vypustí na pastvinu, která má malou rozlohu, takže krávy spasou veškerý porost rostlin a potom se přemístí na vedlejší- podobně velkou pastvinu. Když porost na první pastvině povyroste, stádo je zde opět a zase spase rostlinstvo až na podklad. Tímto způsobem pastvy, nemá šanci většina rostlin rozkvést a vysemenit, takže jejich stavy rapidně klesají. V našem případě drasticky klesly počty starčeku bažinného, kosatce sibiřského nebo vstavače mužského. Doslova udupány jsou ale i stovky kusů zástupců hmyzí říše, jako například cvrčka polního nebo kobylky zavalité a je logické i to, že kde nejsou květy, nejsou ani motýli.

   Určitě se dá ale domluvit s majiteli stáda, aby se zde pásly krávy až po odkvětu chráněných rostlin.  Majitelé stád ani nemohou vědět, jak vzácné rostliny a vzácní živočichové zde rostou a žijí. Navíc jde o plochy, které jsou oproti celkové rozloze pastvin, celkem zanedbatelné.

Potěšilo mně, že v roce 2010, proběhla pastva stáda mnohem šetrněji  k příroděa k celkové spokojenosti chybělo už jen doladit pozdější pastvu na třech malých plochách, kde se významné druhy nachází.

                                                                                                                                                          Je velkou chybou i to, že se do pastvin začleňují  lesíky, remízky a břehy potoka, kde tímto zmizel veškerý porost do výšky bezmála dvou metrů a  tak byl ze svých stanovišť vytlačen chřástal polní, který je na hustém porostu bytostně závislý. Problémem je i obrovké množství exkrementů, které při deštích kontaminují Stříbrný potok, takže je tento malý tok díky tomuto problému mrtvý. Přitom zde žili donedávna raci, mloci nebo čolci.  Tyto exkrementy také  mění bonitu půdy. Proto hynou rostliny, které se neumí této změně životních podmínek přizpůsobit- proto jsou stále vzácnější a vzácnější.

  Obrazek  A co je špatné na samovýrobě dřeva? No něco přece....v mnoha případech se kácí několik vzrostlých stromů vedle sebe, čímž vzniká ,například v remízku, obrovská "díra". Když pomineme to, že se nejedná o nic, co by lahodilo lidskému oku, vzniká zde problém v tom, že zde na mnoho let zmizí vyšší patra porostu, která obývá celá řada živočichů (například žluva hajní), takže ti se musí přemístit jinam a také hyne velké množství rostlin, které jsou schopny přežívat jen ve stínu nebo polostínu.  Mnohem větší problém je však to, že po těchto samovýrobcích vždy zůstává v místě těžby dřeva velké množství větví, které se jednoduše neuklízí. Takto jsou poznamenány především okraje lesů a remízků. A právě v těchto místech roste největší počet chráněných rostlin, které však tento nepořádek zabíjí.

   Obrazek Jestli chcete nechat našim dětem a vnukům louky plné kopřiv a zelené páchnoucí potoky, pak je Vaše nečinnost v pořádku. Pokud jim ale chcete i za pár let ukázat motýla nebo mloka, potom začněte tuto krásu chránit- dokud tady ještě nějaká krása je..........Odnepaměti přírodě jen bereme- není načase jí i něco vrátit???